Tisknout Zdroje energie

„Řekl ještě Bůh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu vydávající símě, kteráž je na tváři vší země, a všeliké stromoví,(na němž jest ovoce stromu) nesoucí símě; to bude vám za pokrm.“ I.Moj. 1,29

„Obilí, ovoce, ořechy a zelenina tvoří stravu, kterou nám Stvořitel vybral. Je to nejzdravější strava, je-li připravena prostě a přirozeně. Dává sílu, vytrvalost a duševní svěžest, jako to žádná jiná složitá strava nedokáže.“ MH 313.

Obiloviny

Tvoří základ jídelníčku. Mohou se užívat v různých úpravách - syrové, vařené, pečené. Tuhá potrava je pro organismus prospěšnější než řídké kaše, protože při kousání potravu snáze prosliníme a jsou pak dobře využity glycidy.

Základ potravy proto tvoří chléb, který musí být dobře propečený, lehký, suchý. Chléb starý 2-3 dny je zdravější než čerstvý. Nejzdravější je chléb nakrájený na krajíčky a usušený v troubě, až zmizí poslední stopy vlhkosti.

„Netrpme v chlebu ani trochu kyselosti. Bochánky mají být malé a tak propečené, aby se zárodky kvasnic zahubily. Teplý, nebo vůbec jakýkoliv čerstvý chléb není dobře stravitelný. Nemá přijít na náš stůl. To se však netýká nekvašených placek. Dobře vypečené pšeničné pečivo bez kvásku či droždí je také zdravé a chutné.“ CD 317

„Zbožné matky dovedou péci nejlepší chléb. Musí být dobře propečený, lehký a suchý. Je to v zájmu žaludku. Chléb tvoří doslova základ potravy, proto jezme jen nejlepší jakost, jakou dostaneme.“ CD 315, odst. 493.

„Žaludek nedokáže proměnit těžký, kyselý chléb v dobrou krev. Avšak tento chléb dovede proměnit zdravý žaludek v nemocný. ... V mnoha rodinách se setkáváme s poruchami trávení, jejichž častá příčina bývá špatný chléb. Paní domu rozhodne, že se nesmí vyhodit (že je to škoda) a tak jej rodina musí jísti. ... Mnozí se připravovali do hrobu jedením těžkého, kyselého chleba. Slyšela jsem jednou dokonce o služebné, která naházela kyselý a těžký chléb dvěma velkým prasatům. Ráno našel hospodář jedno prase mrtvé. Když se pak vyptával, dívka se přiznala. Nenapadlo ji, že by chléb mohl tak zvířatům ublížit. Dokáže-li těžký, kyselý chléb zabít vepře, který je zvyklý pozřít ledaco odporného, jak asi musí působit na jemný, lidský organismus.“ CD 318, odst. 498.

„Nedávejte do chlebového pečiva cukr. Někteří je mají nejraději sladké, ale škodí tím svému zažívacímu ústrojí.“ CD 321, odst. 508.

„Pečeme-li chléb s droždím nebo kváskem, nedávejme místo vody mléko. Použití mléka jest rozmnožením výdajů a zmenšuje užitkovou cenu chleba. Mléko neuchová chléb tak dlouho sladký jako voda a snadněji v žaludku kvasí.“ CD. 316, odst. 496b.

Obiloviny je možné používat naklíčené. Taková strava je bohatá na enzymy.

Nevhodné je používání jedlé sody nebo kypřících prášků na zkypření těsta, škodí to našemu zdraví.

„Péci chléb se sodou nebo práškem do pečiva je škodlivé a zbytečné. Soda dráždí žaludek a stravuje celý systém. Mnohá hospodyně si myslí, že by bez podobných prostředků nemohly upéci dobrý chléb. Kdyby se byly snažily naučiti se lepšímu způsobu, byl by jejich chléb mnohem zdravější a svou přirozenou chutí chutnější.“ CD. 316. odst. 496a.

Použití celozrnného chleba v naší stravě má podle odborníků na výživu tyto přednosti:

1. Bílkoviny celozrnného chleba jsou hodnotnější než jsou bílkoviny bílého chleba, které jsou méněhodnotné.
2. Celozrnný chléb je důležitým zdrojem vitamínů skupiny B.
3. Celozrnný chléb obsahuje hodně vlákniny, která podporuje zdravou činnost střev a tím zabraňuje vzniku zácpy.
4. Zvýšená konzumace chleba z celozrnné mouky zabraňuje vzniku zubního kazu.

   * V poslední době se rozšiřují zprávy, jak velmi lidskému organismu škodí škrob, obsažený v potravinách. Dostává se prý do krevních kapilár a ucpává je spolu s lymfatickými uzlinami. Skutečnost je však naprosto jiná. Všechny škroby, obsažené v různých obilovinách, bramborech a jiných potravinách, mají stejné chemické složení. Jejich přeměna a trávení v lidském těle je vždy stejná. Škrob je polysacharid a po rozmělnění v ústech se působením amyláz obsažených ve slinách (např. ptyalinem) začíná přeměňovat na jednodušší cukry. Tento proces pokračuje v zažívacím traktu až do úplné přeměny na glukózu. Tou je čistý, jednoduchý cukr, který vstřebávají střevní stěny a dostává se tak do krevního oběhu. Střevní stěny nejsou schopny škrob propustit. Pokud by se vyjímečně nerozložil, odejde z těla.

Ořechy

Namísto masa a živočišných tuků nám Stvořitel dal dost jiných zdravých potravin.

"Obilí, ovoce, ořechy a zelenina tvoří stravu, kterou nám Stvořitel vybral. Tyto potraviny, upravené co nejjednodušeji a podle možností v přírodním stavu, jsou nejzdravější a nejvýživnější. Dodávají sílu rozumové schopnosti a odolnost, jak to složitá a dráždivá strava nedokáže.“ CD 363. MH 296.

Mnoho rostlin ve svých semenech poskytuje olej, který má pro člověka i léčivé účinky, pokud se užívá v rozumné míře.

Můžeme používat oleje, lisované ze semen - nejlépe za studena - např. olivový, slunečnicový, řepkový, sójový, atd.

„Olej je mnohem lepší než živočišné tuky, které jsou vlastně z druhé ruky.“ CD 359 7T 134.

Maso můžeme rovněž nahradit různými ořechy. Jsou velmi tučné a výživné, proto je musíme užívat v rozumné míře, abychom své tělo nepřetěžovali. 1/2 kg ořechů má tolik tuku a bílkovin jako 2 kg hovězího masa nebo 2,5 kg vajec. Obsahují mnoho minerálních látek, např. fosfor, síru, draslík, železo a také vitamíny skup. B.

„Ořechy a pokrmy z ořechů velmi nahrazují masité pokrmy. Ořechy se mají přidávat k obilninám, ovoci a podobně, aby strava byla zdravá a výživná. Ovšem nesmíme jíst příliš mnoho ořechů. Možná, že někteří již poznali na sobě, že příliš mnoho ořechů jim neslouží; omezí-li je, zbaví se potíží.“ CD 363, odst. 619b.

Mléko

Přísloví 27,27 - Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého...

Také Bible nám doporučuje užívání mléka. Kozí mléko má přednost před kravským, neboť je lehčeji stravitelné a má vyšší obsah železa.Velice příznivě působí na látkovou výměnu, a proto pomáhá při léčení různých ekzémů. U dětí nemocných ekzémem po vynechání všech výrobků z kravského mléka nastalo výrazné zlepšení nebo ekzém úplně zmizel. Kozí mléko má také protirakovinné účinky.

Kravské mléko je nejlepší užívat ve formě kysaných výrobků, smetanu k přípravě různých salátů a také teplých jídel. Užívejme raději smetanu než máslo. To používejme co nejméně. Není vhodné do teplých pokrmů.

Mléko je zdrojem hlavně bílkovin a tuků a v syrovém stavu i vápníku. Sterilizací se zničí případné zárodky nemocí. Sýry jsou těžko stravitelné a kyselinotvorné.

Velmi málo se však ví o tom, že mléko s cukrem dohromady dráždí zažívací orgány a postihuje mozek. Rovněž způsobuje silné překyselení. Zvlášť nevhodná je kombinace mléka s vejci a cukrem. Na organismus má toto složení horší vliv než maso.

Až zvířectvo bude velmi nemocné, nebudeme moci vůbec mléko užívat.

Je potřebí si uvědomit, že mléko není nápoj, ale potravina, a proto nesmíme pít mléko při žízni, neboť by mohlo dojít k vážným žaludečním potížím. Mléko raději připíjejme k jídlu, aby do žaludku přicházelo už smícháno s potravou.

Vejce

„Lidé s tělesnými sklony se mají dráždivých potravin varovat. Zvláště rodiny, kde i děti mají sklon k smyslnosti, nemají jíst vajíčka. Ale lidé, jejichž krvetvorné ústrojí je slabé zvláště, nemohou-li dostat potraviny náhradní, nemají se zříkat mléka a vajec. Ovšem je nutno dbát na kvalitu mléka i vajec a vařit vejce tak, aby byla co nejstravitelnější.“ CD 365. odst. 625.

Dále uvádí v téže knize, radu pro jistého muže: „Jakmile cítíš, že tělesně slábneš, musíš okamžitě něco změnit. Doplň svoji stravu o to, co jsi vynechal. Je to tvá povinnost. Jez dobrá, čerstvá vejce. Jez je vařená nebo syrová. Zamíchej si je syrová do bezvadného moštu. To ti dá potřebnou sílu. Nemysli si ani na okamžik, že to není správné...

„Vejce obsahují látky, které dovedou léčebně zakročit proti jedům...“ CD 366. odst. 628.1

Sůl

Našemu tělu je potřebné také určité malé množství soli. Přesněji řečeno sodíku, jehož nejčastějším zdrojem je kuchyňská sůl. Sůl nám totiž lehkým zvýšením krevního tlaku přinese pocit tepla a dobrého zdraví.

Tělo se brání nadměrnému hromadění soli, protože ta zadržuje vodu v organismu, může způsobit bolesti hlavy, zhoršuje stav ekzémů a revmatismu. Tělo se ji proto snaží vyloučit potem a ledvinami. Jestliže ale toto musí činit stále, projeví se brzy funkční poruchy jater a ledvin, až se posléze v moči objeví bílkovina a krev.

Kde se sodík nachází? Nemusíme hned sáhnout po kuchyňské soli, jako jeho zdroji. Získávejme ho raději z přirozených zdrojů. Nejvíce ho obsahuje: květák, mrkev, špenát a hlávkový salát.

Kolik tedy soli? Zcela dostačující množství jsou 2 gramy denně. Nezapomeňme však, že mnohé potraviny již sůl obsahují.

Koření

„Dráždivé koření, tak běžné ve světě, podrývá tělesnou soustavu. Hořčice, pepř a jiná koření, okurky s octem a podobně, dráždí žaludek, vytváří v krvi nečistotu a horečnaté stavy.“ CD 339 Jedno úsloví říká, že jedna kapka octu zlikviduje sedm kapek krve. Dráždivá koření bychom zásadně používat neměli. Jedná se o koření ostrá, většinou cizokrajná. Obsahují škodlivé látky, které dráždí sliznici žaludku a střev a mohou vyvolat i záněty. Také podporují chuť na ostré (alkoholické) nápoje. Narušují nervový systém. Jedná se hlavně o pepř, ostrou papriku, zázvor, skořici, badyán, šafrán a ocet. Avšak pokrmy je třeba okořenit, aby chuť nebyla mdlá, fádní. Místo ostrých koření užíváme naše domácí, kterých nám Pán Bůh dal široký výběr. Obyčejná, domácí koření slouží ke zdraví. Podporují činnost žaludeční i střevní sliznice, ale bez vedlejších účinků. V létě je používáme syrové, na zimu si je nasušíme.

Anýz

Je užitečný pro odkašlávání a uvolňování hlenů. Povzbuzuje činnost žaludku, střev, žlučníku, působí proti plynatosti, podporuje tvorbu mléka. Můžeme jej přidávat do pečiva, do červené řepy, při zavařování hrušek, a také je výborný jako lék spolu se strouhanou mrkví proti roupům u dětí.

Fenykl

Pomáhá při kašli, odstraňuje nadýmání, podporuje trávení. Odvar ze semen je dobrý na zánět spojivek. Můžeme jej dobře použít do pokrmů obměnou za anýz.

Kmín

Povzbuzuje žaludek, uklidňuje střeva. Je výborný do polévek, do tvarohu, do košťálových zelenin, do brambor, mletý do zeleninových mís. Mladá nať kmínu je výtečná do salátů.

Majoránka

Rozpouští hleny, je to močopudný a potopudný prostředek, posiluje žaludek, uklidňuje střeva. Můžeme ji dobře použít do luštěnin, do polévek, do zeleninových salátů, do pomazánek. Je účinnější spolu s tymiánem a bazalkou. Přidáváme ji do pokrmu až na konci vaření.

Saturejka

Obsahuje množství tříslovin, které působí proti průjmu. Můžeme ji dobře použít jako zdravou náhražku pepře, ale s mírou, jinak pokrm hořkne. Je výborná do luštěnin, do bramborového salátu, okurkového salátu, do polévek. V syrovém stavu ji můžeme přidat do rajské nebo houbové omáčky, a také při nakládání okurek.

Koriandr

Posiluje žaludek, tiší křeče žaludku, je účinný proti úplavičným průjmům a proti střevním parazitům. Přidáváme jej do kapusty, špenátu, při nakládání červené řepy, trošku prášku také při nakládání zelí.

Bazalka

Působí dobře na sliznice dýchacích cest, zažívacího traktu, povzbuzuje činnost ledvin a nervový systém. Léčí chronickou zácpu. Výborná je do polévek, omáček, do luštěnin, k nakládání okurek,... Čerstvé listy jsou chutné do salátů, do pomazánek.

Brutnák

Má vůni jako okurka, podobnou chuť. Posiluje srdce, je močopudný a potopudný. Můžeme jej dobře použít jako zeleninový salát. Nasekáme listy s cibulkou, troškou oleje nebo jej použijeme jako součást ostatních bylinkových a zeleninových salátů. Starší listy přidáváme do špenátu, polévek, omáček. Kvítky brutnáku jsou chutné a také vzhledné jako ozdoba pokrmu.

Estragon

Je bohatý na jód, podporuje trávení. Můžeme jej dobře použít do okurek, salátů, bylinkových omáček.

Libeček

Suší se nať i kořen. Působí močopudně - vyhání chlór a dusík, působí dobře na játra a srdce, má vliv na hospodaření s vodou v těle při srdečních nemocích. Můžeme jej dobře použít čerstvý i sušený do polévek, omáček a salátů, do různě upravované zeleniny. Užíváme jej ale v malých dávkách.

Šalvěj

Ničí bakterie, užíváme jej při zánětech ústní dutiny (výborné je kombinovat ji s heřmánkem). Můžeme ji dobře použít do náplní amolet, do omáček, do luštěnin, od tvarohové pomazánky s bylinkami, ať už čerstvé nebo sušené listy.

Tymián

Ničí bakterie, působí proti střevní chřipce, proti bronchitidě, onemocnění plic, infekci ledvin. Můžeme jej dobře použít do rajské omáčky nebo „kyseláků“.

Tekutiny

Tekutiny slouží jako prostředek k uhašení žízně. Dostatek tekutin je potřebný, aby náš organismus mohl vykonávat své funkce bez poruch. Např. ledviny, které čistí krev, potřebují dostatek tekutin. Není však vhodné, abychom pili při jídle, nebo ho zapíjeli.

Nejlepším nápojem na uhašení žízně je voda. Není vhodné ji pít při jídle, ale chvilku před jídlem nikdy neuškodí, ba naopak přispěje ke zdraví.

Velmi důležitá je voda při horečce. Osvědčila se tzv. citrónová voda, kterou si můžeme připravit tak, že do 1 litru vody dáme šťávu ze dvou či tří citronů a dvě lžíce medu.

Nedostatek vody způsobuje smrt mnohých nemocných, ačkoliv by mohli žít, kdyby se jim dostalo dostatečného množství vody.

Místo zrnkové kávy lze užívat dobře upravenou praženou (ne spálenou) obilnou kávu. Tato káva se hodí k jídlu nebo k večeři k sucharům. Do kávy je možno dát mléko nebo přisladit medem.

Černý čaj můžeme velice snadno nahradit užíváním mnoha velmi dobrých a tělu prospěšných bylinných čajů. Uhasíme jimi žízeň a současně si můžeme pomoci od různých neduhů. Jedná-li se o čaje bylinné na žízeň, nejsou vhodné silně připravené. Dobré jsou i ovocné. Čaje není potřebí sladit, nebo je sladíme medem.

Velmi dobré jsou ovocné šťávy, které připravujeme lisováním ovoce a pijeme nekvašené. Když chceme tělo očistit od různých toxinů (jedů), je prospěšné místo jídla pít třeba jeden den jen šťávy a odříci si ostatní pokrm. Nezapomeňme ale, že ovocné šťávy jsou potravinou podobně jako mléko.

Dnes je velmi rozšířeno pití sladkých limonád, ale tyto nepřispívají ke zdraví. Jsou velmi hodně slazené cukrem a také chemicky aromatizované (ochucené).

Pro udržení zdraví anebo jeho navrácení je velmi dobrým nápojem minerální voda. Je jich mnoho druhů. Obsahují různé soli a tím prospívají různým orgánům našeho těla.

_____________________________

„Ti, jež povolovali své chuti a volně jedli maso, každá jídla a různé zákusky a zavařeniny, nemohou mít okamžitě chuť na jednoduchou, zdravou a výživnou stravu. Mají tak zvrácenou chuť, že nemají potěšení ze zdravého ovocného jídla, z jednoduchého chleba a zeleniny. Nesmí očekávat, že hned při prvém jídle, tak odlišném od toho, co sami volně užívali, budou mít chuť. Když jim zpočátku nechutná jednoduchá strava, měli by se postit, dokud jim nebude chutnat. Takový půst bude mít pro ně větší užitek než lék, protože vyčerpaný žaludek si odpočine, což už dávno potřeboval a skutečný hlad uspokojí jednoduchá strava. Vyžádá si to čas, aby se chuť obnovila a získala svou přirozenou citlivost, avšak při vytrvalém a sebezapírajícím úsilí v jídle a pití se co nejdříve jednoduché zdravé jídlo stane chutným a člověk ho bude brzy jíst s větším uspokojením než se požitkář těší ze svých labužnických pochoutek.“ CH 148.